Česko je na prahu zásadní změny ve stavebnictví s potenciálem zvýšit efektivitu a kvalitu veřejných stavebních projektů. Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, běžně označovaný jako zákon o BIM (Building Information Modeling/Management), představuje legislativní rámec pro implementaci metodiky BIM, která v sobě zahrnuje digitalizaci stavebních procesů a správu informací o stavbách a vystavěném prostředí.
Cíl a obsah zákona o BIM
Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, označovaný jako zákon o BIM, byl 6. listopadu 2024 schválen vládou a poputuje do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jeho cílem je zavést povinnost užívání metodiky BIM pro nadlimitní veřejné zakázky, což má zásadní dopad na správu stavebních projektů ve veřejném sektoru. Hlavním účelem je umožnit digitalizaci procesů ve stavebnictví prostřednictvím jednotného modelu, čímž se zlepší správa informací o stavbách a vystavěném prostředí.
Klíčové aspekty zákona
Podle materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gesčním předkladatelem, obsahuje zákon několik klíčových bodů:
- Povinné osoby a veřejné zakázky: Zákon se vztahuje na tzv. povinné osoby dle §3, což zahrnuje téměř veškerou veřejnou správu, včetně ministerstev, krajů, obcí a jejich příspěvkových organizací. Povinnými osobami jsou také subjekty, které jsou financovány z veřejných rozpočtů a odpovídají za zadávání nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce. Všechny tyto subjekty budou povinny využívat BIM při správě svých stavebních projektů.
- DiMS a CDE: Zákon zavádí Informační model vystavěného prostředí (DiMS), jehož implementace bude povinná od 1. ledna 2030. Důležitou součástí legislativy je také CDE (Common Data Environment), tedy informační systém pro správu veřejných zakázek, který bude muset splňovat specifické požadavky na otevřenou architekturu a povinné API.
- Standardizace a technické požadavky: Technické a provozní požadavky na CDE budou stanoveny Ministerstvem průmyslu a obchodu formou vyhlášky. Tento krok zajistí, že všechny použité systémy budou splňovat určité standardy, což přispěje ke konzistenci a efektivnímu sdílení informací napříč projekty.
Výhody a očekávaný dopad BIM ve stavebnictví
Implementace BIM do veřejných stavebních projektů přináší řadu výhod, včetně vyšší efektivity, snížení nákladů a lepší kontroly nad celým životním cyklem stavebních projektů. Digitalizace umožní všem zúčastněným stranám přístup k aktuálním a přesným informacím, což povede k lepší koordinaci a snížení chyb v projektech. Řada institucí již metodu BIM na svých stavbách využívá, ať už se jedná o kraje, justici, správce silnic a dálnic a další.
Přehledná digitální dokumentace umožní odpovědným subjektům lépe plánovat, sledovat a upravovat jednotlivé fáze stavebních projektů. Bude snazší dodržovat bezpečnostní a ekologické standardy, což je v souladu s moderními trendy ve stavebnictví.
Budoucí kroky a legislativní postup
Na základě návrhu zákona schváleného vládou bude návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Zákon byl připraven tak, aby zohledňoval připomínky Legislativní rady vlády, což by mělo usnadnit jeho projednání v parlamentu. Pokud bude schválen, očekává se, že zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2027 s postupným zaváděním jednotlivých částí, jako je DiMS.
Závěrem
Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí představuje významný krok směrem k modernizaci českého stavebnictví. Tato legislativa podporuje digitalizaci a standardizaci procesů, což přinese výhody v podobě transparentnosti, snížení nákladů a zlepšení efektivity. Česká republika se tímto zařazuje mezi země, které již metodu BIM úspěšně implementovaly a směřuje k vyšší konkurenceschopnost a kvalitě veřejných stavebních projektů.
